neděle 20. března 2016

NOČNÍ MŮRA

Ahóóój čtenáři ♥ 

Článek mi napadl , ale je to trošku takový asi pro Vás nezajímavý, ale určitě se tu najde někdo , komu se tohle stává. Tak pojďme do toho ...

Včera jsem na nic nekoukala. Žádný horor nebo něco takového. Já se spíš dala vanu a pak šup šla spát. Přítel se koukal na sport. Takže nevím jak sem k tomu snu došla. Ale zpět k tomu. 


Zdál se mi sen , že jsem byla ve tmavém pokoji , tmavý nábytek. Strašně to tam páchlo. Všechno starý. Ale nijak jsem se otočila a stáli tam dva chlapy u okna a měli na sobě tmavý oblečení. A já neustále mluvila, kde to jsem a kdo jsou ty chlapy. A vůbec nepromluvili, tak jsem k nim šla blíž a oni na mě začali řvát , ale né jako řvát jako nadávat,ale prostě jenom křik. A já se lekla a nejhorší je , že mi tohle vůbec nevzbudilo. Já jsem vůbec nemohla probudit. Říkala jsem si ,,probuď se, probuď se,,! A nešlo to. Já jsem se cítila strašně jak uvězněna. 

Chlapy mě pomalu chytli za ruce a šli mě dát do postele. Já jsem se bála , že to bude nijaké znásilnění a ono vůbec. Byly strašně hodný. Ale později mi došlo, proč vlastně tu jsem , proč mě nepustí ven. Vůbec nemluvili. Já jsem se nemohla hýbat, mluvit,jíst prostě nic! 

Chtěla jsem se probudit , věděla jsem , že je to jen sen. A stále mi to nešlo. Ale ve snu jsem se ničeho lekla, už si nevzpomínám co to bylo a díky tomu jsem se konečně probrala. Všechno bylo normální. Ležím ve své posteli. Koukala jsem se okolo.Strašně sem se oddychla , nemohla jsem vůbec mluvit. Měla jsem hroznou žízeň. 

Fuj, je to strašný pocit , být uvězněná ve svém snu a nevíte jaka z něho ven. 

Stalo se Vám něco podobného taky ? Taky jste se nemohli probudit ? Jak jste se cítili ? 

5 komentářů:

  1. Ja od malinka bojujem s nočnými morami, budím sa prepotená, s plačom a výkrikom. Veľmi mi pomohlo písanie. Poviedky, romány, novely... vypísať sa z toho. Vekom som sa už naučila sama zisťovať či je to sen alebo skutočnosť. Ako? Jednoduchým štýlom, ktorý funguje vo filmoch. Ak som bola niekde uväznená, topila som sa, alebo ma chceli zabiť, štipla som sa do ruky. A naozaj, vo sne to nebolí. A potom som sa upokojila, a už som len nechala sen pokračovať ďalej. Tým, že som si uvedomila že som vo sne, tak som si mohla prisnívať čo chcem. Sen má veľké možnosti. Človek vie lietať, púšťať ohnivé gule, či pričarovať sexy herca. Znie to jednoducho? Je. Chce to ale cvik, trvalo to roky kým som sa s tým naučila biť. Ale ide to. Akurát ma trápi, že očividne môj syn trpí morami tak ako jeho mať. vidím ako zo sna bojuje, plače, vrieska. Snáď sa to naučí postupne zvládať ako ja :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Moji nejhorší noční můru si pamatuji stále a je to asi tak 10 let minimálně zpátky. Byla jsem někde na ostrově s celou rodinou a najednou tam přiběhly antilopy a měly ty dlouhé rohy a propíchly celou moji rodinu. Fuj. Od té doby nemůžu v zoo ani kolem nich v klidu projít, je mi strašně..
    Ale jakmile se dívám na horor, žádný zlý sen, divné :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Panebože. Cože? :D Tak to si tě nedivím! :D

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat